Otevřená ve Slezském zemském muzeu v Opavě od 3. října do 31. prosince 2006. To, že již řadu let prožívá renesanci zájem o vše keltské - umění, mytologii, hudbu, není pro nás novinkou; kolik z těch, kteří se cítí být Kelty, však může říci, že zná jejich historii a fakta zbavená romantických představ? Výstava „Keltové" - Život na Moravě a ve Slezsku před více než dvěma tisíci lety, otevřená ve Slezském zemském muzeu od 3. října do 31. prosince t. r., přenese návštěvníky téměř dva a půl tisíce let do minulosti, kdy keltské kmeny obývaly i Moravu a velice sporadicky i Slezsko, a pokusí se odpovědět na řadu otázek. Kdo byli Keltové? Jaký byl jejich duchovní svět - jejich věrské představy, pohřební zvyklosti, jejich umění? A na druhé straně, jaký byl jejich každodenní život? Jak žili, co si oblékali, čím se živili, jaké byly výrobky jejich dílen? Jací byli Keltové - válečníci a dobyvatelé, ale i Keltové - stavitelé měst? Obraz keltské společnosti je sestaven na základě archeologického materiálu, který především na Moravě shromažďovaly generace archeologů a který svou bohatostí, rozmanitostí, kvalitou i významem je srovnatelný s nálezy z oblastí považovaných za tradičně keltské - ať už jsou to nálezy samotné (např. dřevěná konvice s bronzovým kováním z Brna-Maloměřic) či důležité lokality (např. oppidum na Starém Hradisku). Výstava je obsahově členěná na dvě navazující části. Kromě základních úvodních informací v podobě textů a map jsou v první z nich prezentovány nálezy z pohřebišť - atraktivní předměty, především šperky, z hrobů žen a bojovnická výbava hrobů mužských. Tyto nálezy jsou doplněny instalací hrobů in situ a replikou dobového oděvu se šperky a zbraněmi. Poslední soubor této části výstavy je věnován keltskému kultu a především umění. Mezi nejkrásnější a nejpůsobivější ukázky uměleckého řemesla Keltů na Moravě, ale i v celém keltském světě patří unikátní soubor bronzových kování z Brna-Maloměřic, aplikovaný na dřevěné konvici. Plynule navazující druhá část výstavy je věnována ekonomice Keltů. Jsou zde - včetně modelu železářské pece - prezentována různá výrobní a řemeslná odvětví - železářství, zemědělství, hrnčířství, výroba textilu, opracování dřeva, sklářství atd. Významná část je věnována důležitému fenoménu závěru keltského osídlení, totiž oppidům - opevněným sídlištím městského typu. Pasáž zabývající se obchodem pak celou výstavu uzavírá. Cílem výstavy je přiblížit návštěvníkovi kulturu a život Keltů na počátku jejich historického vývoje, v době jejich největšího rozmachu. Je to doba, která se podílela na formování evropských tradic a keltské etnikum spoluvytvářelo kořeny, z nichž vyrůstala evropská civilizace. Snad i tento poznatek si návštěvník z výstavy odnese včetně toho, že jakkoli je v současné době Evropa roztříštěná na řadu někdy si i nepřátelských či přinejmenším rozdílných oblastí, existuje zde společný základ, na kterém lze stavět. Keltská civilizace je jeho nedílnou a významnou součástí.

PhDr. Jana Čižmářová
autorka výstavy
Moravské zemské muzeum v Brně