Bílá hora, vrch, který je dnes součástí Prahy byl 8. listopadu 1620 svědkem události mající zásadní vliv na dějiny českých zemí.

Odehrála se zde bitva mezi českou stavovskou armádou Fridricha Falckého, vojsky Protestanské unie a G. Bethlena na jedné straně a spojenou armádou Ferdinanda II. a Katolické ligy na straně druhé.
Lépe vyzbrojených 28 000 císařských a ligistických vojáků v čele s Maxmiliánem I. Bavorským, K. B. Buquoyem a J. L. Tillym ustědřilo během necelých dvou hodin stavovské armádě (asi 20 000 mužů vedených Kristiánem I. z Anhaltu) drtivou porážku.
Bitvou na Bílé hoře skončilo protihabsburské stavovské povstání a první fáze třicetileté války. Porážka měla zásadní vliv na dějiny - Habsburkové začali s tvrdými tresty, zahájili tuhou rekatolizaci a začali s budováním absolutismu.